Informácia ŠtB o zjazde Zväzu československých spisovateľov, 14.5.1987

Zdroj: ABS, f. AKR36, inv. j. 1511, pag. 41-44

Prepis:

Ve dnech 13. - 14.5.1987 se uskutečnil v Domově spisovatelů na zámku v Dobříši III. sjezd Svazu československých spisovatelů, kterého se zúčastnilo 75 delegátů Svazu českých spisovatelů a 76 delegátů Svazu slovenských spisovatelů. Sjezdu byla přítomna stranická a vládní delegace vedená členem předsednictva a tajemníkem ÚV KSČ s. Milošem JAKEŠEM. Dále byli přítomní Josef HAVLÍN, Ludovít PEZLÁR, Miroslav MŮLLER, Matěj LÚČAN, Milan KLUSÁK a Miroslav VÁLEK.

Dalšími hosty bili zástupci spisovatelských organizací ze socialistických zemí.

Před samotným zahjájením sjezdu se uskutočnila stranická skupina, v průběhu které člen Svazu slovenských spisovatelů Ivan HUDEC vystoupil s požadavkem odchodu předsedy SČSS Jana KOZÁKA z funkce a jeho nahrazením některým z mladších spisovatelů. Jmenovaný do této funkce navrhoval Rudolfa CHMELA, Jiřího ŽÁČKA, nebo Josefa PETERKU. Tento návrh podporovala řada dalších delegátů Svazu slovenských spisovatelů.

Spisovatel Jiří HÁJEK kritizoval vedoucí pracovníky SČSS v tom směru, že nepochopitelně utajují organizaci a program sjazdu a z tohoto důvodu se členové KSČ nemohou zodpovědně připravit na diskuzi.

Dne 13.5.1987 bylo v odpoledních hodinách zahájeno jednání sjezdu místopředsedou SČSS Jánem SOLOVIČEM. Poté se ujal slova předseda SČSS Jan KOZÁK, které přednesl zprávu ústředního výboru. Dále byla přednesena zpráva revizní komise, po které byla zahájena diskuse. V diskusi vystoupilo v průběhu celého sjezdu celkem 32 delegátů a někteří přítomní hosté.

Šéfredaktor nakladatelství ODEON Josef ŠIMON vo svém vystoupení obhajoval dosud nepublikující autory a zdůrazňoval, že po 20. letech jsou i hrdelní zločiny promlčeny. Podle jeho vyjádření je hanbou našich uměleckých svazů, že autoři, jako byl Jaroslav SEIFERT a Oldřich MIKULÁŠEK zemřeli mimo Svaz spisovatelů. Dále obhajoval spisovatela Bohumila HRABALA, Jana SKÁCELA a Miroslava HOLUBA, kteří rovněž nebyli do současné doby přijati do Svazu spisovatelů. Podle J. ŠIMONA jsou ve funkcích stále političtí pracovníci, kteří si "pletou principiálnost s hrubostmí a důslednost s nelidskostí."

Člen Svazu slovenských spisovatelů (SSS) Lubomír FELDEK sa ve svém příspěvku pozastavoval nad rozdělením literatury na svazovou, nesvazovou a funkcionářskou. Dále poukazoval na potlačování informací o Vlado CLEMENTISOVI, o kterém by sa mělo podle jeho názoru více hovořit.

Spisovatel Josef HOTMAR poukazoval na úzkou členskou základnu SČS, ktorou by bylo třeba rozšířit o řadu významných tvůrců, kteří dokazují, že jsou opravdovými spisovateli. Zde jmenoval Jiřího ŠOTOLU, Jana SKÁCELA, Oldřicha DAŇKA a Bohumila HRABALA.

Hlavním obsahom a náplní dalších diskusních příspěvků byla především kritika současné úrovně školství, problematiky mládeže, historie, kultury a ekologie.

Vedoucí delegace polských spisovatelů Wojciech ŽURKOVSKI navázal na diskusní příspěvky týkající se spisovatele B. HRABALA. Podle názoru W. ŽURKOVSKÉHO nepotřebuje B. HRABAL Svaz spisovatelů, ale naopak Svaz spisovatelů potřebuje B. HRABALA. Tento výrok byl přítomnými delegáty odměněn bouřlivým potleskem. W. ŽURKOVSKI vyzdvihoval zásluhu Polska, které podle jeho vyjádření zachránilo čest socialistických zemí tím, že vydávalo díla B. HRAALA v době, kdy nebyl v ČSSR tištěn.

V průběhu sjezdového jednání skupina delegátů SSS vedené Lubomírem FELDEKEM a Ivanem HUDCEM zorganizovala podpisovou akci s cílem dosáhnout změnu stanov SČSS. Navrhovali omezení volby předsedy SČSS pouze na jedno volební období a pravidelné střídaní spisovatelů české a slovenské národnosti. Vzhledem k tomu, že delegáti SČS odmítali tuto výzvu podepisovat, rozšířili organizátoři text o návrh na volbu předsedy SČSS v národních svazech, kde by byli vybráni vždy dva kandidáti. Z těchto štyť navržených spisovatelů by sjezd SČSS zvolil svého předsedu. Uvedenou petici, kterou podepsalo přibližně 40 deelegátů předali organizátoři návrhové komisi, která ji odmítla, neboť odporuje stanovám, podla kterých je předseda SČSS volen ústředním výborem SČSS. Záměrem organizátorů petice bylo zvolení spisovatele Vladimíra MINÁČE předsedou SČSS.

Po skončení diskuse byla přednesena zpráva návrhové komise a provedeny volby do ústředního výboru a revizní komise SČSS. Všichni navržení kandidáti byli zvoleni jednomyslně. V průbehu prvního zasedání ÚV SČSS byl předsedou zvolen Jan Kozák a mistopředsedy Ján SOLOVIČ, Ivan SKÁLA, Jarmila NEJEDLÁ a Pavel KOYŠ. Tajemníky SČSS byli zvoleni Věra ADLOVÁ, Rudolf CHMEL, Ladislav BALEK [BALLEK], Vladimír MINÁČ a Bohumil MOHEJL.

Samotných voleb se nezúčastnil Vladimír MINÁČ, Vincent ŠIKULA a 8 dalších delegátů SSS, kteří se v průběhu druhého dne přivedli do podnapilého stavu a přes výzvy organizátorů se odmítali zúčastnit zasedání sjezdu a voleb. Jmenovaní argumentovali tím, že volby jsou formální a nespravedlivé vůči členům SSS. K této skupině se připojil pracovník Federálního ministerstva zahraničních věcí František LIPKA, nar. [...], který na sjezdu zastupoval nepřítomného náměstka FMZV s. Romana NÁROŽNÉHO. Fr. LIPKA v průběhu závěrečného slova Jana KOZÁKA v podnapilém stavu nahlížel do sjezdového sálu a hlasitě se dotazoval přítomných delegátů na jméno muže, který "zmateně brebtá". Po zjištění jména se ironicky podivoval nad tím, že Jan KOZÁK ješte nezemřel.

Mezi delegáty se projevoval zájem o skutečnost, že sjezdové jednání neodeslalo pozdravný dopis Svazu sovětských spisovatelů. Tento fakt byl všeobecně hodnocen tak, že vedení Svazu sovětských spisovatelů je podstatně revolučnější než funkcionáři SČSS, kteří neosuhlasí s novým programem sovětských spisovatelů.

Celkově lze konstatovat, že nedošlo k závažnějšímu narušení III. sjezdu SČSS a tento proběhl podle stanoveného programu.

Témy: Vladimír Mináč, Ľubomír Feldek, Ivan Hudec, Rudolf Chmel, Spisovatelia, Zväz československých spisovateľov (ZČSS, SČSS), Zväz slovenských spisovateľov (ZSS) a následnícke organizácie