Rádio Vatikán o zjazde slovenských spisovateľov, 11.9.1956

Zdroj: ABS, H 1-4, inv. j. 311, pag. 2

Prepis:

Zvláštní zpravodajství ČTK
A-V-1
11. září 1956, 20,20

Dokud bude na Slovensku vládnout komunismus, bude slovenská literatura pouhým brakem

ŘÍM, slovensky, 14,45/zkráceno/ - Polští a maďarští spisovatelé se drželi na svých posledních sjezdech velmi statečně, zatím co čeští spisovatelé se odvážili rebelovat jen proti svému předsedovi DRDOVI, ale na konec si ho přece jen zase zvolili za předsedu. Zpovídali se a přiznávali se veřejně ke vším hříchům, zejmna proti statočnosti a pravdomluvnosti. Obsahem všech projevů bylo: Lhali jsme všichni a to na rozkaz rodné komunistické strany. TATARKA se dnes kajícně přiznává k omylům, i když kdysi sám hlásal, že za sedm let vznikla na Slovensku doslova socialistická literatura. Přímo krvavý ortel nad zuboženou zbolševisovanou literaturou na Slovensku vynesl Vlado MINÁČ, když řekl, že poslední dva roky jsou ve slovenské prose roky neúrodnými. V poselství komunistické strany však čteme něco jiného - že slovenská literatura v posledních jedenácti letech značně vyspěla atd. Spisovatelé měli říci cleou pravdu, a to, že slovenská literatura bude obyčejným brakem a humbukem, dokud bude na Slovensku vládnou nenáviděný komunismus. Slovenští komunističtí spisovatelé mládili na svém sjezdu jen prázdnou slámu.

Mnohem výbušnější byl sjezd v Čechách, kde se hovořilo o gestapáckém výcviku českých spisovatelů, o potlačení censury, o uvězněných spisovatelích. Nic podobného jsme na Slovensku nemohli očekávat od spisovatelů rázu ROSENBAUMa, TATARKY, KARVAŠE a jiných, kteří úřadují z pražské moci na Slovensku. Nikdo z nich se nezasadil o to, aby byli slovenští básníci a spisovatelé puštěni z koncentráků a aby mohli tvořit a vydávat. Je to pochopitelné. Spisovatelé, kteří se cítí státními úředníky a kteří jsou cháněni mocí zákona tak jako [je?] výroba alkoholu, nesnesou přece konkurenci skutečných spisovatelů.

[...]

Témy: Vladimír Mináč, Dominik Tatarka, Spisovatelia, Rádio Vatikán